Nejsou úvahy o vstupu do eurozóny dnes již přežitkem?

Česká republika se od svého vzniku snažila začlenit do Evropské unie a postupně směřovat k přijetí eura. Nicméně politické změny, ekonomické výzvy, covid, geopolitická nestabilita i veřejný nesouhlas vedly k opakovaným odkladům. Neplnění Maastrichtských kritérií spolu s  nepříliš přesvědčivými ekonomickými výsledky eurozóny v posledním desetiletí nyní vyvolává otázky o aktuálnosti a přínosnosti samotného přijetí eura v dnešní době.

Eurozóna není optimální měnovou oblastí, což znamená, že její členové mohou být vystaveni asymetrickým ekonomickým šokům. Česká ekonomika má odlišnou strukturu než mnohé její země s větším podílem průmyslu na HDP (přibližně 30 %). A to zvyšuje riziko, že pro ni měnová politika Evropské centrální banky nemusí být vždy optimální. Přijetí eura by znamenalo taktéž nutnost dodržovat přísnější fiskální pravidla, včetně “Paktu stability a růstu”. To dozajista omezí schopnost ČR reagovat na ekonomické krize pomocí fiskálních stimulů. Navíc, jak ukazuje příklad jižních států eurozóny, existuje riziko upadnutí do dluhové pasti, kdy země nemůže devalvovat měnu pro zvýšení konkurenceschopnosti a je nucena spoléhat jen na úsporná opatření. Zatímco vystoupení z Evropské unie je upraveno Lisabonskou smlouvou, neexistuje jasný právní rámec pro vystoupení z eurozóny. To by mohlo, v případě nutnosti odejít, vést ke značným právním a ekonomickým komplikacím. Případ Řecka během dluhové krize ukázal, jak obtížné, ne-li nemožné, může být pro členskou zemi uvažovat o vystoupení a navrácení se k své měně.

Nelze také nezmínit, že v posledním desetiletí eurozóna zaostávala za ekonomickým růstem Spojených států. Podle dat Světové banky byl průměrný roční růst hrubého domácího produktu v eurozóně mezi lety 2010 - 2020 přibližně 1,2 %, zatímco v USA dosahoval 2,1 %. Tento rozdíl v ekonomické výkonnosti vyvolává otázky o efektivitě společné měnové politiky a schopnosti podporovat růst napříč různorodými ekonomikami. Eurozóna navíc čelí zásadním výzvám spojeným s ekonomickou integrací, nízkým tempem růstu a strukturálními problémy, které omezují její schopnost poskytovat robustní ekonomický růst. Evropští ekonomové v čele s bývalým předsedou ECB Mariem Draghim se předhánějí v doporučeních na zlepšení ekonomického stavu eurozóny, nicméně návrhy jako propojení kapitálových trhů, společné půjčky za účelem investic nebo konec jednomyslnosti při schvalování zatím nemají valnou šanci na úspěch a není na ně brán větší zřetel.

S ohledem na možnost účtování v eurech od ledna 2024 a nepřesvědčivé ekonomické výsledky eurozóny se nabízí otázka, zda plné přijetí eura má pro ČR ještě takový smysl. Současný stav by mohl představovat jakousi "zlatou střední cestu", kdy můžeme těžit z výhod používání eura v mezinárodním obchodu, ale zároveň si zachováme flexibilitu vlastní měnové politiky a další výhody spojené s národní měnou.

Tip autora článku: Pokud hledáte nízké kurzy bez poplatků a bez nutnosti registrace nebo zakládání účtu, využijte českou službu EuroPlatba.cz.